DoS (Denial of Service) je typ útoku, který spočívá v zahlcení serveru požadavky jiného počítače nebo počítačů tak, aby nestíhal plnit požadavky regulérních uživatelů nebo v horším případě útoku podlehl.
DSN (Delivery Status Notification) je zpráva o stavu doručení e-mailové zprávy, doručenka. Existuje několik druhů potvrzení o doručení zprávy. Pokud není odesílatelem určeno jinak, posílá mu mailový server pouze chybové zprávy (odložení, neúspěch).
Určuje
příjemce a odesílatele zprávy při komunikaci elektronickou poštou. Skládá se
z lokální části (před znakem @
) a domény (část za
znakem @
). Doména určuje místo (organizaci), kam bude zpráva
doručena, a lokální část pak konkrétního příjemce v rámci této organizace.
Přijímáte-li poštu protokolem SMTP a váš server není trvale připojen k Internetu, může se pošta shromažďovat na jiném SMTP serveru (typicky sekundární server pro danou doménu). V okamžiku připojení k Internetu vyšle váš SMTP server příkaz ETRN (jeden z příkazů protokolu SMTP), čímž si žádá o poslání uložených e-mailů.
Nejsou-li na daném SMTP serveru žádné zprávy uloženy, nemusí na příkaz ETRN vůbec odpovědět. Proto je třeba definovat dobu (timeout), po které SMTP server ukončí spojení, jestliže žádné e-maily nepřijal.
Software nebo hardwarové zařízení, které chrání počítač nebo počítačovou síť před průnikem zvenčí (typicky z Internetu).
Free/Busy server zabudovaný do Kerio MailServeru je služba, která uživatelům prostřednictvím protokolu HTTP poskytuje informace o zaneprázdněnosti/volném čase ostatních uživatelů, aniž by se zobrazily podrobnosti jednotlivých událostí.
Internet Message Access Protocol (IMAP) je protokol umožňující klientům pracovat se svými zprávami na serveru, bez nutnosti stahování na lokální počítač. Uživatel se tak může připojovat k serveru z více různých počítačů a má vždy k dispozici všechny své zprávy (pokud by byly zprávy staženy na lokální disk určitého počítače, nebyly by z ostatních počítačů dostupné).
K téže schránce lze (za určitých podmínek) přistupovat protokoly IMAP i POP3 současně.
IP (Internet Protocol) je protokol, který nese ve své datové části všechny ostatní protokoly. Nejdůležitější informací v jeho hlavičce je zdrojová a cílová IP adresa, tedy kým (jakým počítačem) byl paket vyslán a komu je určen.
32-bitové číslo
jednoznačně určující počítač v Internetu. Zapisuje v desítkové
soustavě jako čtveřice bytů (0-255
) oddělených tečkami
(např. 200.152.21.5
). Každý paket obsahuje informaci, odkud
byl vyslán (zdrojová IP adresa), a kam má být doručen (cílová IP adresa).
Protokol pro bezpečné ověřování uživatelů v síťovém prostředí. Byl navržen organizací MIT (Massachusetts Institute of Technology) v rámci projektu Athena. Protokol je založen na principu důvěryhodné třetí strany. Uživatelé se přihlašují svým heslem k centrálnímu serveru (KDC, Key Distribution Center) a od něho dostávají šifrované vstupenky (tickets) pro přihlášení k různým službám v síti.
LDAP (Lightweight Directory Access Protocol) je internetový protokol pro přístup k adresářovým službám. V adresářích bývají uloženy informace o uživatelských účtech a jejich právech, počítačích v síti apod. Nejčastěji používají LDAP e-mailové programy pro vyhledávání e-mailových adres a řízení doručování pošty (Microsoft Active Directory).
MAPI (Messaging Application Programming Interface) je programovací aplikační rozhraní (API) firmy Microsoft. Je to softwarové rozhraní, které umožňuje jakémukoliv programu podporujícímu MAPI pracovat s libovolným poštovním systémem (Kerio MailServer) a tedy posílat a zpracovávat data bez ohledu na typ a výrobce komunikačních prostředků.
Maska subsítě rozděluje IP adresu na dvě části: adresu sítě a adresu počítače v této síti. Maska se zapisuje stejně jako IP adresa (např. 255.255.255.0), ale je třeba ji vidět jako 32-bitové číslo mající zleva určitý počet jedniček a zbytek nul (maska tedy nemůže mít libovolnou hodnotu). Jednička v masce subsítě označuje bit adresy sítě a nula bit adresy počítače. Všechny počítače v jedné subsíti musejí mít stejnou masku subsítě a stejnou síťovou část IP adresy.
Jeden z typů záznamů, které mohou být uloženy v DNS. Obsahuje informaci o poštovním serveru pro danou doménu (tzn. na který SMTP server má být poslán e-mail pro tuto doménu). MX záznamů pro jednu doménu může být více, pak mají různou prioritu a mohou definovat např. primární a záložní (sekundární) server.
NNTP (Network News Transfer Protocol) je jednoduchý textový protokol, který rozšiřuje, načítá a umisťuje zprávy na Internetu.
Stručná zpráva (upozornění) na určitou událost — např. přijetí e-mailu. Zpravidla se posílá formou krátké textové zprávy (SMS) na mobilní telefon.
Post Office Protocol je protokol, který umožňuje uživatelům stahovat zprávy ze serveru na svůj lokální disk. Je vhodný zejména pro klienty, kteří nemají trvalé připojení k Internetu.
Na rozdíl od protokolu IMAP, POP3 neumožňuje uživatelům manipulovat se zprávami na serveru. Veškeré operace s nimi musí být prováděny na počítači klienta. POP3 umožňuje přístup pouze do uživatelovy složky INBOX a nepodporuje veřejné a sdílené složky.
16-bitové číslo
(1-65535
) používané protokoly TCP a UDP pro identifikaci
aplikací (služeb) na daném počítači. Na jednom počítači (jedné IP adrese) může
být spuštěno více aplikací současně (např. WWW server, poštovní klient, WWW
klient — prohlížeč, FTP klient atd.). Každá aplikace je však jednoznačně
určena číslem portu. Porty 1-1023
jsou vyhrazené a používají
je standardní, příp. systémové služby (např. 80
= WWW).
Porty nad 1024
(včetně) mohou být volně použity libovolnou
aplikací (typicky klientem jako zdrojový port nebo nestandardní aplikací
serverového typu).
Místo, kde jsou přijaté e-maily na serveru uloženy. Poštu si klient může ze schránky vybírat (protokolem POP3), anebo pracovat se zprávami přímo na serveru (protokolem IMAP).
Fyzicky je schránka reprezentována adresářem na disku, který je
vytvořen v adresáři Kerio MailServeru
(mail/jmeno_uzivatele
). V tomto adresáři jsou
vytvářeny další podadresáře, reprezentující jednotlivé složky).
Schránky nejsou vytvořeny při definici uživatelů, konkrétní schránka je vždy vytvořena až po přijetí prvního e-mailu, který do ní má být uložen.
RFC (Request For Comments) je soubor obecně a dobrovolně uznávaných standardů. Je to soubor číslovaných dokumentů, kde každý z nich se věnuje nějaké části síťové komunikace.
Simple Mail Transfer Protocol je základní protokol, který se používá pro odesílání pošty v Internetu. Odesílatel a příjemce zprávy je určen e-mailovou adresou.
Nevyžádaný, zpravidla reklamní e-mail. Spamy bývají rozesílány hromadně, přičemž adresy příjemců získávají rozesílatelé nelegálními cestami.
Protokol pro zabezpečení a šifrování TCP spojení. Původně byl navržen firmou Netscape pro zabezpečení přenosu WWW stránek protokolem HTTP, dnes je podporován téměř všemi standardními internetovými protokoly — SMTP, POP3, IMAP, LDAP atd.
Na začátku komunikace se nejprve asymetrickou šifrou provede výměna šifrovacího klíče, který je pak použit pro (symetrické) šifrování vlastních dat.
Transport Layer Security. Nástupce SSL, de facto SSL verze 3.1. Tato verze je standardizována organizací IETF.
WebDAV (Web Distributed Authoring and Versioning) je rozhraní rozšiřující protokol HTTP o možnost skupinově editovat a spravovat soubory umístěné na serverech.
Rozhraní Kerio MailServeru, které umožňuje přístup k poště pomocí WWW prohlížeče. V Kerio WebMailu je rovněž možno měnit některá uživatelská nastavení (např. filtrování zpráv nebo heslo).